Klasifikace látek
Základním principem, ze kterého vychází nařízení o klasifikaci, označovaní a balení (nařízení CLP), je samoklasifikace látky výrobcem, dovozcem nebo následným uživatelem.
Klasifikace
je založená na nebezpečných vlastnostech látky a ne na pravděpodobnosti expozice a zvážení rizik. Cílem samoklasifikace je stanovit, zda je chemická látka nebezpečná z fyzikálního hlediska, hlediska zdraví a environmentálního hlediska, a při uvádění výrobku na trh náležitě informovat o těchto nebezpečích v dodavatelském řetězci pomocí označování, bez ohledu na množství vyrobené látky.
Samoklasifikace
Podle nařízení CLP se látka musí samoklasifikovat tehdy, pokud pro ni v příloze VI k nařízení CLP neexistuje harmonizovaná klasifikace a pokud má nebezpečné vlastnosti. V případě látky, která už má harmonizovanou klasifikaci (záznam v příloze VI k nařízení CLP), je harmonizovaná klasifikace nebezpečnosti právně závazná pro třídy nebezpečnosti a členění, na které se vztahuje záznam. Třídy nebezpečnosti a členění, na které se nevztahuje záznam, se musí podle potřeby vyhodnotit a samoklasifikovat.
Na harmonizovanou klasifikaci se mohou uplatnit některé výjimky, pokud jsou odůvodněné např. jiným fyzickým stavem nebo formou látky uvedené na trh nebo poznámkou týkající se záznamu v příloze VI. Kromě toho se na základě dostupných informací musí vyhodnotit klasifikace uvedená v příloze VI jako minimální klasifikace a v případě, jsou-li k dispozici údaje, které vedou ke klasifikaci látky do přísnější kategorie, než je minimální, musí se použít přísnější kategorie.
Další nejasnosti týkající se „překladu“ nebezpečnosti ze směrnice o nebezpečných látkách (DSD) do nařízení CLP se musí pečlivě vyhodnotit. V každém případě, pokud je látka samoklasifikována (jako doplněk k harmonizované klasifikaci v příloze VI k nařízení CLP), rozhodnutí musí být v případě potřeby odůvodněno a odsouhlaseno ostatními výrobci, dovozci nebo následnými uživateli.
V případě látky, která v současnosti nemá žádný záznam v příloze VI (t. j. látka nemá žádnou harmonizovanou klasifikaci pro žádnou třídu nebezpečnosti), všechny příslušné třídy nebezpečnosti musí vyhodnotit výrobce nebo dovozce a samoklasifikace se musí uplatnit na všechny ty třídy nebezpečnosti, pro které jsou kritéria klasifikace splněna.
Výrobci, dovozci a následní uživatelé jsou povinni sledovat nový vědecký a technický pokrok a rozhodnout se, zda se má provést přehodnocení samoklasifikace látky, kterou uvádějí na trh.