Evropská chemická legislativa REACH se dostala do další fáze po ukončení registrací látek nad 1 tunu v roce 2018. V případě plastů se to týkalo monomerů.
Přezkoumání účinnosti legislativy REACH (REFIT) přineslo doporučení připravit schéma registrace polymerů.
Možnost zařazení povinnosti registrace pro polymery na trhu EU vyplývá z článku 138(2) nařízení REACH:
Komise může předložit legislativní návrhy hned, jakmile je možné stanovit prakticky uskutečnitelný a nákladově efektivní způsob výběru polymerů pro registraci na základě náležitých technických a validovaných vědeckých kritérií, a po zveřejnění zprávy o:
- a) rizicích, která představují polymery v porovnání s ostatními látkami;
- b) případné potřebě registrace určitých druhů polymerů po zohlednění konkurenceschopnosti a inovace na jedné straně a ochrany lidského zdraví a životního prostředí na straně druhé.
Evropská Komise ve své druhé zprávě o plnění nařízení REACH v praxi (REFIT 2018) uvádí i tři přezkumy: první se týká možné registrace polymerů a zbývající dvě minimálních požadavků na informace o látkách v nízko-tonážních množstvích (1 až 10 tun ročně). Konstatuje, že požadavek na registraci některých polymerů lze považovat za opodstatněný.
Ve smyslu „Opatření 16“ bude Komise i nadále prošetřovat informace potřebné k posouzení cenové dostupnosti přijetí dalších požadavků na registraci nízko-tonážních látek nebo na identifikaci příslušných polymerů, které by mohly podléhat registraci.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/SK/TXT/PDF/?uri=CELEX:52018DC0116&from=EN
Polymery se všeobecně považují za poměrně bezpečné z hlediska ohrožení lidského zdraví vzhledem k jejich vysoké molekulové hmotnosti (omezující přechod přes biomembrány). Více států, které mají požadavky na registraci polymerů, zavedlo ve svém legislativním schématu pojem „polymer nízké důležitosti“ (polymers of low concern (PLC)) a tyto polymery jsou vyjmuty z povinnosti registrovat. Samozřejmě, že PLC znamená, že polymer nemá žádnou z nebezpečných vlastností, jakými jsou:
- Akutní toxicita (Acute Tox. 1 to Acute Tox. 4);
- Mutagenita (Muta. 1A, Muta. 1B and Muta. 2);
- Karcinogenita (Carc. 1A, Carc. 1B and Carc. 2);
- Toxicita pro reprodukci (Repr. 1A, Repr. 1B, Repr. 2, Lact.);
- Nebezpečnost při vdechnutí (Asp. Tox. 1);
- Senzibilizace dýchacích cest/ kůže (Resp. Sens. 1 and Skin Sens. 1);
- Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice (STOT SE 1 – 3)
- Toxicita pro specifické cílové orgány – opakovaná expozice (STOT RE 1 and STOT RE 2);
- Nebezpečnost pro vodní prostředí (Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1 – 4);
- Nebezpečnost pro ozónovou vrstvu (Ozone).
- polymer nesmí být identifikován jako PBT nebo vPvB.
Jak by mohlo tedy vypadat schéma REACH registrace polymerů?
Na základě dokumentu publikovaném v prosinci 2012 (REVIEW OF REACH WITH REGARD TO THE REGISTRATION REQUIREMENTS ON POLYMERS 070307/2011/602175/SER/D3; Final Report Part A: Polymers) https://rpaltd.co.uk/uploads/report_files/j762-2.pdf
by přicházely principiálně v úvahu 2 přístupy:
- Samostatné registrační schéma pro polymery;
- Rozšíření registrace monomerů – v současnosti jsou informace v registrační dokumentaci pro monomer zacíleny jen na použití monomeru. Požadavky by mohly být rozšířeny na použití monomeru v polymerech a definování vlastností všech typů polymerů, ve kterých je daný monomer používán, a to z hlediska celého životního cyklu.
Ve studii z roku 2015 je návrh na registraci polymerů definován jako kombinace PLC a „polymerních skupin“.
http://ec.europa.eu/environment/chemicals/reach/pdf/FINAL%20REPORT%20POLYMER%20SI671025.pdf
PLC přístup je definován rozhodovacím schématem pro určení, zda může být polymer považován za PLC (polymer nízké důležitosti).
Parametry pro určení PLC zahrnují:
- Kritéria nebezpečnosti: klasifikace CLP, přítomnost vybraných elementů, rozložitelnost a absorpční schopnost;
- Molekulová hmotnost a obsah oligomerů;
- Reakční funkční skupiny; a
- Polymerní skupiny (polyestery).
Implementace takového přístupu se zúženými požadavky pro PLC by umožnila redukci nákladů o 30 – 35% pro společnosti v případě registrace polymeru.
Přístup „polymerních skupin“ byl vyvinut s cílem zajistit, že všichni členové skupiny mají stejné environmentální a zdravotní rizika. Tento přístup zahrnuje případy polymerů se stejnými složkami, ale i s rozdílným složením.
Jak by v praxi mělo schéma registrace polymerů opravdu vypadat v rámci nařízení REACH by měla osvětlit další studie, kterou zadala Komise v roce 2018.