S narůstajícím množstvím nových legislativních předpisů vznikají nové povinnosti pro vaše výrobky se specifickými požadavky a termíny. Nevíte jak na to?
CO JE PODLE NAŘÍZENÍ REACH PŘEDMĚT?
(Podle ECHA Pokynů ohledně požadavků na látky obsažené v předmětech)
„Předmětem je věc, která během výroby získává určitý tvar, povrch nebo vzhled určující jeho funkci ve větší míře než jeho chemické složení.“ (REACH, článek 3 odst. 3).
Aby bylo možné určit, zda věc splňuje definici předmětu podle nařízení REACH, musí se posoudit její funkce vlastnosti. (Termín „věc“ může v zásadě představovat jakýkoliv produkt v dodavatelském řetězci)
- Funkce – pojem „funkce“ v definici předmětu by měl být interpretovan jako zamýšlený účel, ke kterému má být daná věc užívána.
- Tvarem se rozumí trojrozměrná podoba věci, tj její hloubka, šírka a výška.
- Povrch je vnější vrstva věci.
- Vzhled znamená uspořádání nebo kombinaci jednotlivých „prvků vzhledu“ tak, aby co nejlépe splňovaly určitý účel věci.
Prvky tvar, povrch a vzhled představují fyzický vzhled věci a mohou být chápány jako vlastnosti jiné než chemické a nesmí se zaměnit s fyzikálními vlastnostmi, které vyplývají z chemických materiálů, z kterých je věc vyrobena.
Podle čl. 3 odst. 3 nařízení REACH tvar, povrch nebo vzhled musejí být záměrně zvoleny a vytvořeny v určité výrobní fázi („výrobní fáze (krok)“ věci může být i montáž komponentů (které samy o sobě mohou být předměty) složené věci (např. notebook).
Soubor věcí, které jsou dodány pouze jako shromážděné věci naopak, nemají konkrétní výrobní krok, během kterého je vytvořen určitý tvar, povrch nebo vzhled daného souboru nebo sady. To platí bez ohledu na to, zda jsou věci:
- používány samostatně (např. různé mísy a misky z kuchyňského setu),
- používané společně (např. přenosné elektrické nářadí skládající se z nástrojů, baterie a nabíječky), nebo
- sestavené do jednoho objektu (např. balení bytového nábytku).
Proto soubor věcí nemůže být považován za jeden předmět, ale musí být považován za více předmětů, látky a/nebo směsi.
Látky, směsi a předměty mohou být v obalu. Tento obal, např. lepenková krabice, plastový obal nebo plechovka se podle nařízení REACH považuje za samostatný předmět a vztahují se na něj stejné požadavky jako na jakýkoli jiný předmět.
LÁTKY, KTERÉ SE MAJÍ UVOLŇOVAT Z PŘEDMĚTŮ
Záměrné uvolňování látek z předmětu se vztahuje na doplňkovou funkci výrobku (třeba odlišit od hlavní funkce), která je záměrně naplánována a nebude dosažena, pokud se látka nebude uvolňovat. (Látky, které jsou uvolňovány z důvodu stárnutí předmětu, kvůli opotřebení nebo jako nevyhnutelný vedlejší účinek fungování předmětu, není obecně pokládáno za záměrné uvolňování, uvolňování jako takové neposkytuje funkci samo o sobě.)
Pokud uvolňování látky z věci plní hlavní funkci věci, uvolňování není považováno za „záměrné uvolňování“ podle nařízení REACH. V tomto případě je na věc obvykle pohlíženo jako na kombinaci předmětu a látky/směsi.
Aby uvolňování látky z předmětu bylo záměrné, musí k němu docházet za běžných nebo důvodně předpokládaných podmínek použití. To znamená, že k uvolňování látky musí docházet během životnosti předmětu. Uvolňování látky ve fázi výroby nebo odstraňování životního cyklu předmětu tedy není uvolňováním záměrným.
Běžnými podmínkami použití se rozumějí podmínky použití související s hlavní funkcí předmětu.
Důvodně předpokládanými podmínkami použití se rozumějí podmínky používání, u nichž lze předvídat, že nastanou z důvodů funkce a fyzikální formy předmětu (a to i když se nejedná o běžné podmínky použití).
Registrace látek v předmětech
Registrace látek obsažených v předmětech (čl. 7 odst. 1 nařízení REACH) je povinná pro výrobce nebo dovozce předmětů, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
- u látky se počítá s uvolňováním za běžných nebo důvodně předpokládaných podmínek používání. (Musí být splněny obě podmínky, tj. záměrnost uvolňování a běžné nebo důvodně předpokládané podmínky používání.)
- celkové množství látky přítomné ve všech předmětech se záměrným uvolňováním (tj. včetně množství, s jejichž uvolňováním se nepočítá) vyrobených nebo dovezených jedním účastníkem řetězce přesahuje 1 tunu za rok
Pro látky v předmětech, které je nutné registrovat, předloží výrobce/dovozce předmětů agentuře ECHA registrační dokumentaci. Požadavky kladené na registrační dokumentaci jsou obecně stejné jako požadavky na výrobce a dovozce látky.
POŽADAVKY KLADENÉ NA LÁTKY VZBUZUJÍCÍ MIMOŘÁDNÉ OBAVY
Seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV (kandidátský seznam látek)
Látky, které splňují jedno nebo více kritérií uvedených v článku 57 nařízení REACH, lze označit za látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) a zařadit je na kandidátský seznam látek (pro případné zahrnutí do přílohy XIV).
Více informací o kandidátském seznamu a procesu povolování (autorizace) najdete na našich stránkách o REACH povolován .
Oznámení (notifikace) podle čl. 7 odst. 2
Oznámení o látce obsažené v předmětech se od výrobců a dovozců předmětů vyžaduje, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky čl. 7 odst. 2:
- látka je uvedena na seznamu látek (pro případné zahrnutí do přílohy XIV), které podléhají povolení, • látka je ve vyráběných a/nebo dovážených předmětech přítomna v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnostních, • celkové množství látky přítomné ve všech vyráběných a/nebo dovážených předmětech, které obsahují více než 0,1 % hmotnostních látky, přesahuje 1 tunu na účastníka za rok
Povinnosti podle článku 33
Cílem článku 33 je zajistit, aby byly v dodavatelském řetězci sdělovány dostatečné informace, jež umožní bezpečné používání předmětů koncovými uživateli včetně spotřebitelů.
- Výrobci a dovozci předmětů v EU a všichni účastníci dodavatelského řetězce jsou povinni sdělovat po směru dodavatelského řetězce přítomnost látek zařazených na seznam látek (pro případné zahrnutí do přílohy XIV) (v koncentraci vyšší než 0,1 % hmotnostních).
- Tyto informace se příjemci poskytují „automaticky“ (čl. 33 odst. 1). Pojem „příjemce“ označuje průmyslové nebo profesionální uživatele a distributory, avšak nikoli spotřebitele.
- Informace, které jsou k dispozici výrobci předmětů, potřebné pro bezpečné používání předmětu, se na základě žádosti musí sdělit i spotřebiteli (čl. 33 odst. 2). Informace se spotřebiteli musí sdělit bezplatně do 45 dní od přijetí jeho žádosti.
Pokud jde o povinnost sdělovat informace o látkách v předmětech obecně (tj. sdělování příjemcům a spotřebitelům), je třeba vědět, že:
- Povinnosti jsou výhradně stanoveny na základě koncentrace látky v předmětu a proto povinnosti platí bez ohledu na roční objem látky (tj. platí i pod 1 tunu za rok).
- Obal je vždy považován za předmět(y) zvlášť od obsahu balení. Proto povinnosti oznamovat informace o látkach v předmětech se vztahuje i na obalové materiály.
- Koncentrační limit látky 0,1% hmotnostních se vztahuje na předmět, ve kterém se dodává.
- Povinnosti se vztahují i na předměty, které byly vyrobeny nebo dovezeny před tím, než byla látka zařazena na kandidátský seznam a jsou dodávány po zařazení. Proto den dodání předmětu je rozhodujícím datem.
- Povinnost dodávat informace příjemci předmětu platí, hned jak je na webové stránce ECHA zveřejnen kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (minimálně má být oznámen název látky
Další informace naleznete
v Pokynech ohledně požadavků na látky obsažené v předmětech
v Pokynech na látky obsažené v předmětech